Pěstování rostlin může být nádherná radost, pokud víte, jak na to — a právě s tím vám chceme pomoci. Připravili jsme proto jednoduché a přehledné návody, které zvládne každý, ať už pěstujete první bylinku, nebo máte velkou zahradu plnou stromků. Najdete zde praktické tipy, osvědčené postupy i základní rady, díky kterým budou vaše rostliny zdravé, silné a krásně porostou po celý rok. Ať už hledáte odpovědi na jednoduché otázky, nebo si chcete rozšířit znalosti, jste tu správně.
Každá rostlina potřebuje jiné podmínky. Když znáte rozdíl mezi slunečným, polostinným či stinným stanovištěm, máte napůl vyhráno.
Zdravé kořeny jsou základ. Dobře zvolený substrát, drenáž a výživa pomáhají rostlinám růst silněji a odolněji.
Příliš málo nebo příliš mnoho vody může rostlinám uškodit. Naučíme vás, jak poznat správný rytmus zálivky pro různé druhy.
Hnojení, zastřihování, přesazování a ochrana před škůdci — drobné kroky, které udrží vaše rostliny krásné a zdravé po celou sezónu.
Výsadba: Rostliny poté co si je přineseme domů, přesadíme do odpovídajících květináčů čí truhlíků, použijeme kvalitní zahradnický substrát určený pro balkonové rostliny a pokud možno přihnojíme kvalitním hnojivem (NPK, trojkombinace nebo jiné přírodní hnojivo).
Zálivka: Zálivku přizpůsobujeme povětrnostním podmínkám, v nejparnějším létě zalíváme každý den, nejlépe buď brzo ráno, nebo potom až večer.
Hnojení: Rostliny je nejlépe přihnojovat každý týden hnojivy proto určenými, my doporučujeme střídat Kristalon plod a květ a start, střídat cca po třech týdnech po celou sezónu.
Tymián – nejpoužívanější bylinka
Pěstování: Slunné stanoviště, dobře propustná půda, spíše chráněné místo na zimu domů nebo alespoň přikrýt.
Použití: Grilované ryby, zeleninové saláty, omáčky, dresinky, kuře, rajčatová omáčka, marinády, brambory, paštiky……
Léčivé účinky: průjmy, nadýmání, dýchací ústrojí, působí proti bakteriím, plísním.
Rozmarýn – široké využití
Pěstování: Lepší je pěstování v nádobách, v zimě vymrzá, v létě je vhodné slunné, chráněné míst, v zimě světlé bezmrazé (5- 15°C). Svědčí ji velmi propustná půda, nemá ráda přemokření, ale ani zaschnutí.
Použití: Maso (telecí, skopové, králičí, drůbež, ryba), grilované maso, zelenina (rajčata, lilek, čočka, houby, brambory), vejce
Léčivé účinky: povzbuzuje oběhový systém, posiluje paměť, upravuje trávení, podporuje činnost jater. Nepoužívat v těhotenství.
Saturejka – odpuzuje mšice
Pěstování: Hlinitopísčité, slunné, suché stanoviště, nesnáší přemokření, je možné ji výrazně seřezávat, rozmnožuje se vysemeněním. Bez větších problémů přezimuje venku.
Použití: Masité pokrmy, nádivky, pokrmy se zelím, fazolem, hrachem a čočkou, brambory, tučné ryby, cuketa – možno použít čerstvou do luštěninových salátů
Léčivé účinky: Nadýmání, působí ve střevech proti parazitům, povzbuzuje chuť k jídlu
Libeček – přírodní maggi
Pěstování: Slunné stanoviště nebo i polostín, kyprá, humózní půda. Listy sklízet před květem jinak hořknou, jedlá je celá rostlina. Je to vytrvalá rostlina, která dorůstá až 2m.
Použití: Vývary, vařené brambory, omáčky, paštiky, pomazánky, dušené hovězí, jehněčí maso, marinády na grilování, zelenina
Léčivé účinky: Močopudná bylina, problémy s ledvinami, pomáhá při vykašlávání, na pálení žáhy, nadýmání
Koriandr – do masa i cukroví
Pěstování: Slunné stanoviště chráněné před větrem, výživné lehce vápenité půdy, na začátku pěstování dostatek vláhy v létě spíše méně. Jednoletá rostlina, množí se semeny.
Použití: Čerstvá nať na grilované ryby, tvaroh, majonézy, saláty, smetanové omáčky, semena pečivo, zákusky, vánoční cukroví, paštiky, tučná masa.
Léčivé účinky: kašel, slinivka břišní, práce střev, nadýmání, koliky, nervová činnost – používají se semena
Smil – maggi nebo kari
Pěstování: Spíše jednoletá rostlina (mrazy do -5°C, nesmí promrznout kořeny), vhodná spíše do nádob, slunné, sušší místo, dobře propustná, hlinitopísčitá půda
Použití: Orientální kuchyně, rýže, drůbež, ryby, majonézy, omáčky, zelenina, maso – stačí pár lístečků nebo jedna snítka
Léčivé účinky: migrény, menstruační bolesti, průdušky, revmatismus, artritida, hojí rány, únava, nespavost, stres – listy a květy
Oregano – italská kuchyně
Pěstování: Slunné spíše chráněné stanoviště, na zimu nutno přihrnout hlínou a přikrýt chvojím, poměrně bujně roste, proto potřebuje dostatek prostoru
Použití: Středomořská, italská, asijská a mexická kuchyně, pizza, těstoviny, rajčatové omáčky, špagety, telecí, skopové, kuřecí maso, plody moře, saláty
Léčivé účinky: Na kašel, bolesti v krku, migrény, kladně působí na psychiku, žvýkání listů pomáhá při bolestech zubů
Majoránka – česká klasika
Pěstování: Slunné teplé stanoviště chráněné před větrem, spíše suché, nemá ráda přemokření, potřebuje hodně hnojit. Většina rostlin jsou jednoletky.
Použití : Typická česká kuchyně (bramboračka, guláš, zabijačková kuchyně atd.)
Léčivé účinky: Stres, psychické problémy, menstruační bolesti, tvorba mateřského mléka, nespavost, rýma, žaludek, střeva
Yzop – krásně kvete
Pěstování: Slunné stanoviště, přiměřená zálivka, bez problému přezimuje
Použití: Je velmi aromatický, používá se k dušené zvěřině, králičímu, jehněčímu, možné přidat do kompotů, dezertů, koláčů (višně, meruňky, maliny), možno kombinovat se zelím, řepou, dýní, mrkví a houbami
Léčivé účinky: posiluje organismus, záněty v krku, ústech, zvýšení krevního tlaku, kašel, astma, bolesti žaludku, noční pocení
Šalvěj – prevence mrtvice
Pěstování: chráněné slunné místo, propustná půda, na zimu zakrýt, sbírají se listy před květem za slunného poledne.
Použití: vepřové, husí, krůtí maso, divočina, ryby, kořeněné omáčky, přidává se i do pečiva a koláčů, sýry
Léčivé účinky: posílení celého těla, povzbuzuje mozek, noční pocení, třes končetin, křeče, bolesti v krku, záněty hrtanu a ústní dutiny, bolest zubů, snižuje produkci mateřského mléka
Meduňka – nejlepší na stres
Pěstování: Slunce nebo polostín, velmi nenáročná na pěstování, roste jako plevel, nevymrzá
Použití: Smoothie, sirupy, čaje, pečené kuře, ovocný salát, dezerty
Léčivé účinky: stres, nespavost, psychika, odolnost organismu, křeče žaludku, proti nevolnostem v těhotenství, záchvaty kašle
Mateřídouška – přitahuje motýly
Pěstování: slunné, velmi suché místo, vhodná k domu aromaticky voní, přitahuje včely a motýly je ji nutné stříhat
Použití: lze ji použít podobně jak tymián
Léčivé činky: kašel, astma, zápal plic, zánět průdušek, mrtvice, roztroušená skleróza, revmatismus, pohmožděniny, opuchliny
Svatolina – spíše na okrasu
Pěstování: chudé půdní podmínky, snese žár, slunné místo, méně vody
Léčivé účinky: využívá se spíše v čajových směsích vhodných pro povzbuzení menstruace a jaterní činnosti, nevhodná pro děti a těhotné
Výsadba: Běžná zahradní půda, středně těžká, nejlépe hlinitopísčitá až hlinitá živná. Těžké, jílovité půdy vylehčíme přidáním kvalitního kompostu a písku. Milují plné slunce, nikoli však úpal, kde květy příliš rychle odkvétají a v extrémním případě jsou popáleny od slunce. Ve stínu nekvetou.
Zálivka: Po výsadbě růže zaléváme dle povětrnostních podmínek, poté co rostlina dostatečně zakoření tj. asi po 3 měsících, zálivka, za standardních povětrnostních podmínek již není nutná, rostliny si vystačí se závlahou deštěm, neplatí to za parného suchého léta, tam je potřeba pravidelně zalívat.
Hnojení: Hnojíme 2 x až 3x ročně, vždy na jaře, během kvetení a na podzim. Používáme buď univerzální hnojivo jako NPK či hnojiva přímo určená pro růže.
Střih a příprava na zimu: Na podzim růže chráníme přihrnutím zeminy kolem keřů do výšky 20-30 cm, obvykle koncem října až začátkem listopadu. Na jaře, na přelomu března a dubna provedeme udržovací řez, odstraníme všechny slabé a poškozené výhony a všechny silné výhony zkrátíme na 2 až 4 očka
Rododendrony, Azalky, Vřesy, Vřesovce, Kanadské borůvky aj.
Výsadba: Vysazujeme do kyselé půdy, lze koupit již připravení substrát pro kyselomilné rostliny. Kromě rododendronů lze vysadit i na přímé slunce, rododendrony vysazujeme do stínu. Půda by měla být výživná, kyprá, stále dostatečně vlhká, ale bez přemokření (voda v ní nesmí stát).
Zálivka: Rozhodně by nemělo docházet k přesychání rostliny. Důležitá je pravidelnost, a optimální množství vody, obzvláště v letních a horkých měsících. Úniku vody lze zabránit i přihrnutím mulčovací kůry, nebo zřízením kapénkové závlahy. Od srpna zálivku začněte omezovat.
Hnojení: Tyto rostliny hnojíme hnojivy určenými pro kyselomilné rostliny, zhruba 2 až 3x ročně.
Řez a příprava na zimu: Žádná z těchto rostlin řez příliš nemiluje, proto se řezu spíše vyvarujte, v případě potřeby odstraňujte pouze poškozené větve. Pouze vřesy lze po odkvětu seřezat. Na zimu je potřeba k rostlinám nahrnout lehčí substrát, nebo vrstvu spadaného listí či chvojí.
Hortenzie
Výsadba: Vysazujeme do kyselé půdy, lze koupit již připravený substrát pro kyselomilné rostliny. Vysazujeme spíše do polostínu, nesnáší plné slunce. Půda by měla být výživná, kyprá, stále dostatečně vlhká, ale bez přemokření (voda v ní nesmí stát).
Zálivka: Rozhodně by nemělo docházet k přesychání rostliny. Důležitá je pravidelnost, a optimální množství vody, obzvláště v letních a horkých měsících. Úniku vody lze zabránit i přihrnutím mulčovací kůry, nebo zřízením kapénkové závlahy. Od srpna zálivku začněte omezovat.
Hnojení: O hortenziích je všeobecně známo, že hnojivo ovlivňuje zbarvení květů. Jinak přihnojujeme průběžně v době kvetení, až do konce srpna. Pro hortenzie latnaté Vám postačí klasické hnojivo.
Střih a příprava na zimu: Hortenzie velkolistá a pilovité nasazuje na květ už na konci předchozí vegetační sezony a proto na jaře odstraňujeme jen přemrzlé větvičky, a zaschlá květenství. Hortenzie latnaté, či stromečkovité tvoří pupeny až zjara, tudíž můžeme být v řezu radikálnější. Seřízneme je hluboce až nad prvním párem pupenů. Vzhledem k tomu, že kvetou na mladých výhoncích je tento řez nutný. U popínavých hortenzií na jaře odstraníme jen to, co je uschlé. Na zimu je potřeba k hortenziím nahrnout lehčí substrát, nebo vrstvu spadaného listí či chvojí.
BOROVICE – neopadavá rostlina, hlubokokořenící
Výsadba: Borovice lze vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách. Borovice mají rády slunné poměrně suché místa. Vyžadují humózní půdy s přidáním písku. I přesto, že mají rády sucho je nutné je zalévat. Borovice mají rády zamulčování.
Zálivka: I přesto, že mají rády sucho je nutné je ve velmi suchých měsících zalévat, je třeba mít na paměti, že u borovic je lepší méně vody než je přelévat.
Hnojení: Borovice doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny cypřiše a je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Borovice dobře snášejí tvarovací řezy i výrazné zkracování. Jsou vhodné na bonsaje.
Příprava na zimu: Borovice nemají žádné zvláštní nároky na zazimování. Pouze kultivary se žlutými jehlice jsou potřeba na zimu přikrýt. V zimě nesmí uschnout.
JEDLE – stálezelené
Výsadba: Jedle lze vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách. Jedle mají rády slunné poměrně suché místa. Vyžadují humózní půdy. I přesto, že mají rády sucho je nutné je zalévat. V místě výsadby jedlí se nesmí stahovat voda.
Zálivka: I přesto, že mají rády spíše sucho je nutné je zalévat.
Hnojení: Jedle doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Jedle dobře snášejí tvarovací řezy i zkracování.
Příprava na zimu: Jedle nemají žádné zvláštní nároky na zazimování. V zimě nesmí uschnout.
SMRKY – stálezelené
Výsadba: Smrky lze vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách. Srky mají rády spíše polostín, lze je s úspěchem pěstovat i ve stínu. Potřebují dostatek vody. Spíše se popasují s přemokřením než se suchem. Je dobré je zamulčovat.
Zálivka: Smrky vyžadují pravidelnou zálivku. Nesmí zaschnout.
Hnojení: Smrky doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny a je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Smrky dobře snášejí tvarovací řezy i zkracování.
Příprava na zimu: Smrky nemají žádné zvláštní nároky na zazimování. V zimě nesmí uschnout.
MODŘÍNY – opadavé
Výsadba: Modřiny lze vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách. Modříny mají rády spíše polostín, lze je s úspěchem pěstovat i ve stínu. Potřebují dostatek vody. Spíše se popasují s přemokřením než se suchem. Je dobré je zamulčovat.
Zálivka: Modříny vyžadují pravidelnou zálivku. Nesmí zaschnout.
Hnojení: Modříny doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny a je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Dobře snášejí tvarovací řezy i zkracování, potřebují pravidelný řez, aby byly pěkně husté.
Příprava na zimu: Nemají žádné zvláštní nároky na zazimování, dobře snáší i velmi silné mrazy. V zimě nesmí uschnout.
CYPŘIŠE – stálezelené
Výsadba: Cypřiše lze vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách. Mají rády polostín, ale lze je pěstovat i na slunci a jsou kultivary, které lze pěstovat i ve stínu. Vyžadují humózní půdy, je možné přidat písek. Mají rády zamulačování.
Zálivka: Mají rádi pravidelnou zálivku, nesmí se však přemokřit.
Hnojení: Doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny či cypřiše a je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Dobře snášejí tvarovací řezy i výrazné zkracování. Jsou vhodné na bonsaje.
Příprava na zimu: Nemají žádné zvláštní nároky na zazimování. Pouze kultivary se žlutými jehlice jsou potřeba na zimu přikrýt. V zimě nesmí uschnout.
JALOVCE – stálezelené
Výsadba: Jalovce lze vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách. Mají rády polostín, ale lze je pěstovat i na slunci a jsou kultivary, které lze pěstovat i ve stínu. Vyžadují humózní půdy, je možné přidat písek. Mají rády zamulčování.
Zálivka: Mají rádi pravidelnou zálivku, jsou schopné výjimečně snést i přemokření.
Hnojení: Doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny či cypřiše a je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Dobře snášejí tvarovací řezy i výrazné zkracování. Jsou vhodné na bonsaje.
Příprava na zimu: Nemají žádné zvláštní nároky na zazimování. Pouze kultivary se žlutými jehlice jsou potřeba na zimu přikrýt. V zimě nesmí uschnout.
THUJE – ZERAV – stálezelené
Výsadba: Lze je vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách, ale spíše vysazujeme do volné půdy. Jsou druhy vhodné na živé ploty. Pokud vysazujeme thuje na živý plot, rostliny dáváme asi 50 až 60 cm od sebe. Mají rády polostín, ale lze je pěstovat i na slunci a jsou kultivary, které lze pěstovat i ve stínu. Vyžadují humózní půdy, je možné přidat písek.
Zálivka: Mají rádi pravidelnou zálivku, nesmí se však přemokřit.
Hnojení: Doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny či cypřiše a je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Dobře snášejí tvarovací řezy i výrazné zkracování.
Příprava na zimu: Nemají žádné zvláštní nároky na zazimování. Pouze kultivary se žlutými jehlice jsou potřeba na zimu přikrýt. V zimě nesmí uschnout a je dobrá je chránit před zvěří.
CEDR – stálezelený
Výsadba: Cedry lze vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách. Cedry mají rádi slunné poměrně suché místa. Vyžadují humózní půdy. I přesto, že mají rády sucho je nutné je zalévat. V místě výsadby se nesmí stahovat voda.
Zálivka: I přesto, že mají rády spíše sucho je nutné je zalévat.
Hnojení: Cedry doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny a je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Nemají příliš v oblibě jakýkoliv řez.
Příprava na zimu: Na zimu je nutné cedry pořádně zakrýt, nejlépe přihrnout kořeny buď chvojím, nebo kůrou a rostlinu přikrýt bílou netkanou folií.
TIS – stálezelený, jedovatý
Výsadba: Tisy lze vysazovat od jara do podzimu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách. Mají rády polostín, ale lze je pěstovat i na slunci a jsou kultivary, které lze pěstovat i ve stínu. Vyžadují humózní půdy, je možné přidat písek. Mají rády zamulčování.
Zálivka: Mají rádi pravidelnou zálivku, jsou schopné výjimečně snést i přemokření.
Hnojení: Doporučujeme hnoji 2 až 3 za sezónu, hnojivy určenými pro jehličnaté rostliny či cypřiše a je dobré 2 x ročně přidávat hořkou sůl, zabraňuje rezavění.
Řez: Dobře snášejí tvarovací řezy i výrazné zkracování. Jsou vhodné na bonsaje.
Příprava na zimu: Nemají žádné zvláštní nároky na zazimování. Pouze kultivary se žlutými jehlice jsou potřeba na zimu přikrýt. V zimě nesmí uschnout.
(Tavoly, tavolníky, ptačí zob, habr, lísky, hlohyně, svída)
Výsadba: Vysazujeme do humózní půdy cca 50 až 60 cm od sebe. Tyto keře nemají zvláštní nároky ani na půdu ani na stanoviště. Pokud si vybereme rostliny zajímavé listem či květem je třeba, aby byly na místě, kde alespoň část dne svítí slunce.
Zálivka: Než se rostliny dostatečně prokoření, je nutná pravidelná zálivka. Poté co rostliny dostatečné zakoření, vystačí si s příjmem vody z deště, za sucha je nutné zalévat. Doporučujeme kapenkovou závlahu.
Hnojení: Abychom dosáhly co nejrychlejšího růstu, je nutné dostatečně přihnojovat, používáme například NPK, trojkombinace, kravský, koňský hnůj, slepičince.
Střih: Keře můžeme stříhat už zhruba po měsíci od vysazení, důležité je v počátku zkracovat dlouhé výhony aby keře houstly, později můžeme nechat růst do výšky. Není třeba žádné zazimování.
Listnaté keře
(Weigelia, zlatý déšť, kdouloň, mochna, čilimník, hloh, aronie, trojpuk, jasmín, vilín, dřišťál, ořechoplodec, růže z Jericha, ibišky, kaliny)
Výsadba: Vysazujeme do humózní půdy cca 50 až 60 cm od sebe. Tyto keře nemají zvláštní nároky ani na půdu ani na stanoviště. Pokud si vybereme rostliny zajímavé listem či květem je třeba, aby byly na místě, kde alespoň část dne svítí slunce nebo svítí celý den. Nevyzujeme do stínu, zde nepokvetou.
Zálivka: Než se rostliny dostatečně prokoření, je nutná pravidelná zálivka. Poté co rostliny dostatečné zakoření, vystačí si s příjmem vody z deště, za sucha je nutné zalévat.
Hnojení: Abychom dosáhly, co nejrychlejšího růstu je nutné dostatečně přihnojovat, používáme například NPK, trojkombinace, kravský, koňský hnůj, slepičince.
Střih: Keře můžeme stříhat už zhruba po měsíci od vysazení, důležité je v počátku zkracovat dlouhé výhony aby keře houstly, později můžeme nechat růst do výšky. Není třeba žádné zazimování.
Japonské javory
Výsadba: Japonské javory lze pěstovat jak v zahradě, tak v nádobách, mají radši kyselejší půdu, proto je dobré namíchat zahradnický substrát a rašelinu. Pokud zvolíme exemplář s červeným listem, je třeba ho pěstovat na slunci, za parných dnů se může stát, že mu pooschnou listy. Doporučujeme kupovat roubované exempláře.
Zálivka: Mají rádi dostatek vody, proto je potřeba pravidelně zalévat.
Hnojení: Javory přihnojujeme, alespoň 2X ročně univerzálním hnojivem.
Řez: Japonské javory lze zastřihovat dle potřeby, ale sestřihujeme jen do půlky září, poté už hrozí, že při příchodu mrazů můžou omrznout.
Příprava na zimu: Pokud pěstujeme v nádobě je nádobu potřeba dostatečně obalit nebo zakopat do země. Pokud máme javor v zemi, je dobré na zimu přihrnout zeminou či mulčovací kůrou a případně obalit kmen.
Motýlí keř – Budlleja davidii
Výsadba: Vysazujeme do humózní půdy cca 50 až 60 cm od sebe. Tyto keře nemají zvláštní nároky ani na půdu ani na stanoviště, nerostou pouze ve stínu.
Zálivka: Než se rostliny dostatečně prokoření, je nutná pravidelná zálivka. Poté co rostliny dostatečné zakoření, vystačí si s příjmem vody z deště, za sucha je nutné zalévat.
Hnojení: Abychom dosáhly, co nejrychlejšího růstu je nutné dostatečně přihnojovat, používáme například NPK, trojkombinace, kravský, koňský hnůj, slepičince.
Řez: Keř roste vzpřímeně a hustě, přesto jej doporučujeme každý rok zjara zastříhnout. Řez, kterým odstraníme až 80% loňských větví a to v době, kdy se začnou nalévat pupeny. Obráží spolehlivě a rychle.
Maliny, ostružiny, aronie, moruše, muchovník, kamčatská borůvka, rybíz, angrešt, dřín
Výsadba: Ovocné keře vysazuje do kvalitní zeminy s dostatkem živin. Volí spíše slunné stanoviště, lze pěstovat i v polostínu ne však ve stínu, plody by nedozrávaly.
Zálivka: Ovocné keře potřebují dostatečnou zálivku, pokud nebudou mít dostatek vody, budou shazovat plody. V horkém létě doporučujeme alespoň 2x týdně zalít (pokud už jsou rostliny dostatečně zakořeněné, jinak zalívat denně).
Hnojení: Používáme například NPK, trojkombinace, kravský, koňský hnůj, slepičince. Hnojíme alespoň 2x ročně. Pro zvýšení plodnosti je možné použít kristalon plod a květ.
Střih: Aronie, rybízy, angrešty, kamčatská borůvka – dobře snáší zmlazovací řez, vždy stříháme po odplození. Stříháme vždy tak aby byla koruna co nejvzdušnější, odstraňujeme poškozené výhony.
Maliny – Pokud vysazujeme na jaře, zkrátíme v prvním roce všechny výhony na cca 20 až 30 cm. V druhém roce necháme 3 až 4 výhony a zbytek odstraníme, v dalších letech necháme 6 až 8 výhonu na běžný metr výsadby. Vždy pamatujeme, že maliny plodí na dvouletém dřevě. Přebytečné letorosty odstraňujeme nejlépe už v květnu, ponechané letorosty pak mají více místa a živin pro svůj rozvoj a jejich plodnost se zvýší. Odplozené výhony každoročně po sklizni vyřežeme těsně u země.
Moruše – Na jaře po vyrašení silně zkrátíme rostlinu po silný růstový pupen. Pokud nestříháme, rostlina nebude plodit.
Ostružiny- Výhony mají většinou dvouletý cyklus, v prvním roce vyrostou, v druhém zaplodí a pak umřou. V předjaří odstraníme z keře všechny odumřelé, slabé a poškozené výhony. Pokud máme keř i nadále hustý necháme 6 až 8 nejlepších výhonů a ty zakrátíme na 2,5 m.
Příprava na zimu: Všechny výše jmenované keře jsou plně mrazuvzdorné, nepotřebují žádnou zvláštní přípravu na zimu, dobré je akorát zabránit okusu zvěří.
GOJI – Kustovnice čínská
Výsadba: Slunné stanoviště s písčito až hlinito-jílovou půdou s dostatkem místa. Dobře snáší horko a sucho. Nesnáší trvalé zamokření.
Zálivka: Spíše snáší sucho než přemokření, to ale neznamená, že ji nebudeme zalévat.
Hnojení: Hnojíme 2x ročně hnojivy jako je NPK, trojkombinace, kravský, koňský hnůj, slepičince či hnojiva určená pro drobné ovoce.
Řez: Mladé rostliny mívají jen 2 až 3 výhony, které je potřeba po výsadbě výrazně zkrátit. Poté ponecháme jen 5 až 6 výhonů. V zimě můžete příliš dlouhé výhony zkrátit. Pamatujte však na to, že kustovnice plodí na horní polovině výhonů.
Příprava na zimu: Kustovnice je mrazuvzdorná do – 25°C. Na zimu je dobré přikrýt kořenový systém a výhonu přivázat k nějaké opoře.
FÍK
Výsadba: Fikovník lze pěstovat jak v půdě, tak v květináči. Fíkovníku vyberte v zahradě slunné místo s humózní, neutrální až zásaditou, dobře propustnou půdou. Dobré je vybrat stanoviště, které je chráněno, například u zdi domu není však podmínkou.
Zálivka: během vegetace vyžaduje fíkovník dostatečnou zálivku, a to zejména při tvorbě plodů.
Hnojení: Je vhodné i jeho přihnojování tekutými hnojivy v čtrnáctidenních intervalech.
Střih: Lze stříhat jako většina okrasných keřů, poměrně rychle roste.
Zazimování: Pokud máme rostlinu v zemi je potřeba ji dostatečně přikrýt, větve, netkaná textilie, případně sníh. Pokud máme fík v nádobě, zimujeme v tmavé místnosti, kde je teplota od 0 do 10°C.
RAKYTNÍK – musí být samec a samice (1 samec 3 až 6 samic)
Výsadba: Rakytník je velmi nenáročný na stanoviště, je schopen růst téměř v jakékoliv půdě. Dobře snáší teplo a sucho a je vhodný do všech pěstitelských oblastí (zvládne i mrazové kotliny). Nemá rád kyselou přemokřenou zem.
Zálivka: Dobře snáší sucho, i přesto vezme za vděk občasnou zálivkou, hlavně mladé rostliny.
Hnojení: Doporučujeme 2 x ročně hnojit, není to však vyloženě nutné.
Řez: Rakytník plodí od 4 roku. Samice rakytníku trpí na prosychání, proto je nutné suché porosty odstraňovat. Samice každoročně zmlazujeme – odstraňujeme odplozené porosty. Lze ho i výrazně zmladit, dobře obrůstá.
Příprava na zimu: je plně mrazuvzdorný bez jakékoliv přípravy.
Jahodníky
Výsadba: Jahodník je rostlina s vysokými požadavky na živiny a zvlášť náročná je na rovnoměrné zásobování dusíkem. Podle toho, kdy záhon připravujete, navezte na jeden metr čtvereční pět až deset kilogramů hnoje nebo kompostu. Potřebují slunné stanoviště.
Zálivka: Zálivka musí být pravidelná a vydatná jinak budou jahodníky usychat. Nejintenzivnější zásobování vodou a živinami připadá na období mezi květem a dozráváním plodů.
Hnojení: Co se týče hnojení, patří mezi velmi náročné rostliny na množství kvalitního hnojiva, doporučujeme používat hnojiva určená přímo na jahody.
Příprava na zimu: Ke krčkům rostlin je dobré přihrnout zeminu. Na ochranu před mrazy jahodník pokryjeme například chvojím nebo bílou netkanou folií.
Ochrana : Květopas jahodníkový : Calypso 480 SC, Decis Mega a Decis Protec, Reldan 22
Plíseň šedá: Mythos 30 SC, Polyversum, Rovral Aquaflo, Signum, Teldor 500 SC
Bílá skvrnitost listů jahodníku: ithane DG Neo-Tec, Champion 50 WG, Ortiva, Zato 50 WG.
Padlí jahodníkové: Kumulus WG, Ortivu, Talent, Zato 50 WG, Topas 100 EC
Výsadba: Nejvhodnější termín výsadby je podzimní období, lze vysazovat i na jaře. Při jarní výsadbě, ale stromky přichází o zimní vláhu, proto musíme dbát na častější zálivku stromů. Kontejnerové stromy můžeme sadit během celého roku. Při vlastní výsadbě postupujeme tak, že vykopeme jámu dostatečně širokou, aby se do ní vešly kořeny a tak hlubokou, aby místo očkování odrůdy bylo po vysazení nad zemí (roub). Kořeny zasypte jemnou zeminou, a zalijte dostatkem vody. Kolem stromu udělejte zalévací misku, aby voda neodtekla pryč, kmen obalte vhodnou chráničkou proti okusu.
Hnojení: V následujícím roce je nutné stromy přihnojit dusíkatými hnojivy a to při rašení, po odkvětu, a po červnovém propadu plodů. Na toto hnojení se používá např. NPK, Trojkombinace aj.
Řez: Důležité je stromky po výsadbě zastřihnout a to tak že odstraníme nadbytečné výhony, ponechané výhony zakrátíme o 1/3 tak aby střední výhon převyšoval postranní výhony.
V dalších letech po výsadbě provádíme udržovací řez koruny, odstraňujeme suché a nemocné větve a udržujeme řezem korunu dostatečně prosvětlenou. Rány po řezu ošetříme voskem nebo balsámem. Řez samotný by měl být čistý, hladký bez otřepů a měl by mít co nejmenší plochu, která se má hojit.
ŠVESTKY
Ochrana: proti pilatce švestkové při ukončení květu Calipso nebo Mospilan v době zamodrávání švestek. Proti mšicím použijeme v případě náletu po celý rok přípravek Pirimor dle návodu.
JABLONĚ
Řez: Nejvhodnější doba pro řez jabloní je únor – březen.
Ochrana: květopas jabloňový – Mospilan a Calipso na začátku květu.
obaleči jabloňovému – přípravky Reldan, Karate nebo Zeon na začátku června
Proti mšicím Mospilan nebo Pirimor
Proti chorobám jádrovin používáme před a po odkvětu přípravky na bázi Mancozebu (Delan nebo Dithane) plus systémové přípravky a to Discus, Zato nebo Flin plus.
TŘEŠNĚ
Řez: Nejvhodnější doba pro řez třešní je období po odkvětu, kdy intenzivně roste a rychle zahojí rány.
Ochrana: Proti mšicím přípravky Mospilan nebo Pirimor
Vrtule třešňová Decis Mega, Decis Flo 2,5., Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP,
HRUŠNĚ
Řez: Nejvhodnější doba pro je únor – březen. Vyřezávám suché větve, větve, které příliš zahušťují korunu, větve, které jsou starší a ohnuté k zemi. Kvalitního ovoce bývá nejvíce na dvouletém plodném dřevu a na plodonosném obrostu.
Ochrana: Rzivost hrušně – Oranžové flíčky na listech shora – Na jaře před květem a těsně po odkvětu používám Baycor 25 WP, Topas C 50 WP, Dithane DG, Dithane M45, Novozir MN 8, Polyram WG.
BROSKVONĚ
Řez: Broskvoně jsou specifické tím že mladý stromek se stříhá až třikrát ročně, konkrétně by to mělo být někdy v polovině března, v červnu a nejlépe ke konci září. Starší stromky se stříhají už jen 2x ročně a to brzy z jara, musí být však už poměrně stálé počasí bez mrazů potom ještě koncem srpna.
Ochrana: Kadeřavost broskvoně: na podzim po opadání listů (musí být sucho a bez mrazů) – namíchejte půlprocentní roztok Sulky nebo připravte Kuprikol 50, případně Kuprikol 250 SC
Na jaře provedeme postřik jakmile se teploty drží mezi 7 až 10 °C přípravky jako je Thiram granuflo, Kuprikol, Champion 50 WP další postřik aplikujeme zhruba za 2 týdny.
Výsadba: Traviny lze vysazovat od jara do podzimu. Dle druhu lze vysazovat od úplně slunných míst až do úplného stínu čí mokra. Traviny nemají zvláštní nároky na půdu, je dobré jim, ale do začátku přidat kvalitní substrát.
Zálivka: Traviny v začátku potřebují pravidelnou zálivku, nesmí uschnout. Poté co se prokoření, nejsou nároky na vodu příliš vysoké.
Hnojení: Abychom dosáhly, co nejrychlejšího růstu je nutné dostatečně přihnojovat, používáme například NPK, trojkombinace, kravský, koňský hnůj, slepičince. Hnojíme alespoň 2x ročně.
Střih: Traviny VŽDY stříháme na jaře. Vysoké traviny se stříhají na jaře úplně u země a celé, znovu vyraší z kořenového systému.
Příprava na zimu: Na zimu je traviny potřeba svázat a případně přihrnou ke kořenům hlínu či kůru
Výsadba: Trvalky lze vysazovat od jara do podzimu. Dle druhu trvalek lze vysazovat od úplně slunných míst až do úplného stínu. Jsou druhy, které lze pěstovat i v nádobách s malým množstvím hlíny (např. netřesky, sedum…..). Trvalky nemají zvláštní nároky na půdu, je dobré jim, ale do začátku přidat kvalitní substrát.
Zálivka: Trvalky v začátku potřebují pravidelnou zálivku, nesmí uschnout. Poté co se prokoření, nejsou nároky na vodu příliš vysoké.
Hnojení: Abychom dosáhly, co nejrychlejšího růstu je nutné dostatečně přihnojovat, používáme například NPK, trojkombinace, kravský, koňský hnůj, slepičince. Hnojíme alespoň 2x ročně.
Střih: Většina druhů trvalek lze upravovat střihem, jsou druhy, které je nutné na jaře či na podzim úplně ostříhat (např. flox, astry, hledíky, kopretiny, ostrožky…….).
Příprava na zimu: Nemají žádné zvláštní nároky na zazimování.
